Višegrad
Višegrad (srbsky Вишеград) je město v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, na řece Drině. Rozkládá se v hlubokém horském údolí, na přirozeném dopravním tahu mezi srbským městem Užice a bosenskou metropolí Sarajevo. Podle sčítání lidu z roku 2013 mělo 5 869 obyvatel.
135x135pixelů]]Středověké bosenské město bylo v roce 1454 obsazeno vojsky Osmanské říše. Turci jej spravovali až do roku 1878, kdy po Berlínském kongresu připadlo Rakousko-Uhersku. Rakousko-Uhersko pomohlo s rozvojem města, které se z orientálního sídla stalo malým městem evropského rázu. Vznikl vodovod, byly zřízeny katastrální knihy, vybudována úzkokolejná železnice a veřejné služby.
V roce 1896 zasáhla město velká povodeň, která značným způsobem poškodila město, včetně známého mostu. Ten však jako jeden z mála ustál vysokou vodu, okolní dřevěné mosty byly strženy, 150 domů bylo srovnáno se zemí. Povodeň dodnes připomíná pamětní deska na budově bývalé četnické stanice.
Během první světové války padlo město do rukou srbské armády (dne 14. září 1914).
Višegrad měl do roku 1970 železniční spojení prostřednictvím úzkorozchodné trati. Po jejím zrušení zůstává jediné dopravní spojení města buď silniční, nebo říční.
135x135pixelů]]Středověké bosenské město bylo v roce 1454 obsazeno vojsky Osmanské říše. Turci jej spravovali až do roku 1878, kdy po Berlínském kongresu připadlo Rakousko-Uhersku. Rakousko-Uhersko pomohlo s rozvojem města, které se z orientálního sídla stalo malým městem evropského rázu. Vznikl vodovod, byly zřízeny katastrální knihy, vybudována úzkokolejná železnice a veřejné služby.
V roce 1896 zasáhla město velká povodeň, která značným způsobem poškodila město, včetně známého mostu. Ten však jako jeden z mála ustál vysokou vodu, okolní dřevěné mosty byly strženy, 150 domů bylo srovnáno se zemí. Povodeň dodnes připomíná pamětní deska na budově bývalé četnické stanice.
Během první světové války padlo město do rukou srbské armády (dne 14. září 1914).
Višegrad měl do roku 1970 železniční spojení prostřednictvím úzkorozchodné trati. Po jejím zrušení zůstává jediné dopravní spojení města buď silniční, nebo říční.
Mapa - Višegrad
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |